close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Zatmění-kniha online

Epilog Volba-Jacob Black

10. srpna 2011 v 21:01
"Jacobe, myslíš, že to bude trvat ještě dlouho?" zeptala se Leah. Netrpělivě. Kňouravě.
Zaťal jsem zuby.
Jako všichni ve smečce, i Leah věděla všechno. Věděla, proč jsem sem přišel - na samý okraj země, nebe a moře. Abych byl sám. Věděla, že nic jiného nechci. Jenom být sám.
Ale stejně mi hodlala vnutit svou společnost.

27.kapitola Potřeby

10. srpna 2011 v 21:00
Nedostala jsem se moc daleko, než řízení začalo být nemožné.
Když už jsem neviděla, najela jsem pneumatikami na hrubou krajnici a zpomalovala, až jsem zastavila docela. Zhroutila jsem se na sedadle a povolila stavidla slabosti, kterou jsem tak usilovně přemáhala u Jacoba v pokoji. Bylo to horší, než jsem si myslela - ta síla mě zaskočila. Ano, udělala jsem dobře, že jsem to před Jacobem utajila. Tohle nikdy nikdo neměl vidět.

26.kapitola Etika

10. srpna 2011 v 20:59
Polička v Alicině koupelně se prohýbala pod tisícem různých výrobků, které všechny hlásaly, jak po nich člověk zkrásní. Protože krása obyvatel zdejšího domu byla stejně dokonalá, jako trvalá, mohla jsem jenom předpokládat, že Alice většinu těchto věcí nakoupila pro mě. Otupěle jsem četla nálepky, ohromená takovým plýtváním.
Dávala jsem pečlivý pozor, abych se nepodívala do vysokého zrcadla.

25.kapitola Zrcadlo

10. srpna 2011 v 20:57
Přinutila jsem se odtrhnout vytřeštěný pohled od té strašné podívané, abych se nemusela dívat moc zblízka na ten oválný předmět zabalený do dlouhých pramenů rozevlátých ohnivých vlasů.

24.kapitola Náhlé rozhodnutí

10. srpna 2011 v 20:56
Ležela jsem s obličejem zabořeným do spacáku a čekala, až mě dostihne spravedlnost. Možná mě tady pohřbí lavina. Přála jsem si to. Aspoň už se na sebe nebudu muset dívat do zrcadla.
Neslyšela jsem žádný zvuk, který by mě upozornil. Edwardova ruka mě zničehonic pohladila po rozcuchaných vlasech. Při jeho dotyku jsem se provinile zachvěla.

23.kapitola Zrůda

10. srpna 2011 v 20:55
Když jsem se ráno probudila, bylo velmi jasno - dokonce i uvnitř stanu, až mě slunce bodalo do očí. A opravdu jsem se potila, jak Jacob prorokoval. Jacob mi lehce chrápal do ucha, paže stále ovinuté kolem mě.
Odtáhla jsem hlavu od jeho horečnatě rozpálené hrudi a do lepkavé tváře mě začalo štípat chladné ráno. Jacob si ze spánku vzdychl; paže se mu bezděčně napjaly.

22.kapitola Oheň a Led

10. srpna 2011 v 20:52
Vítr zase otřásl stanem a já jsem se třásla s ním.
Teplota klesala. Cítila jsem to přes spacák v nohou, přes bundu. Byla jsem plně oblečená, nezula jsem si ani vysoké šněrovací boty. Přesto to nepomohlo. Jak mohla být taková zima? Jak se mohlo ještě ochlazovat? Někde se to musí odrazit ode dna, ne?

21. Kapitola Stopy

9. srpna 2011 v 14:19
Nechtěla jsem marnit ani kousek té noci spánkem, ale neubránila jsem se. Když jsem se vzbudila, svítilo za oknem jasné slunce a po obloze spěchaly drobné mráčky. Vítr ohýbal koruny stromů, až to vypadalo, že celý les rozfouká.

20. kapitola Kompromis

9. srpna 2011 v 14:16
Všechno bylo připravené.
Byla jsem sbalená na svou dvoudenní návštěvu u "Alice" a taška na mě čekala na místě spolujezdce v náklaďáčku. Lístky na koncert jsem dala Angele, Benovi a Mikovi. Mike chtěl vzít Jessiku, což bylo přesně to, v co jsem doufala. Billy si vypůjčil člun od Starého Quila Ateary a pozval Charlieho na rybaření na volném moři, než začne odpolední zápas.

19.kapitola Sobec

9. srpna 2011 v 14:14
Edward mě nesl domů v náruči, protože čekal, že už bych to nezvládla. Musela jsem usnout cestou.
Když jsem se probudila, ležela jsem v posteli a světlo za okny dopadalo do místnosti v podivném úhlu. Skoro jako kdyby bylo odpoledne.
Zívla jsem a protáhla se. Zašmátrala jsem prsty, ale nenašla ho.
"Edwarde?" zašeptala jsem.

18.kapitola Instruknáž

9. srpna 2011 v 14:12
"To musela být nejdelší párty v dějinách světa," stěžovala jsem si cestou domů.
Nezdálo se, že by Edward nesouhlasil. "Už je to pryč," řekl a chlácholivě mě pohladil po paži.
Protože já jsem byla jediná, kdo potřeboval chlácholit. Edward byl teď v pohodě - všichni Cullenovi byli v pohodě.
Všichni mě uklidňovali; když jsem odcházela, Alice se natáhla, aby mě pohladila po hlavě, a významně se dívala na Jaspera, dokud mě nezalila vlna klidu, Esme mě políbila na čelo a ujišťovala, že je všechno v pořádku, Emmett se hlučně smál a ptal se, proč jsem jediná, která se smí prát s vlkodlaky…

17. kapitola Spojenectví

8. srpna 2011 v 22:56
"Bello?"
Za mnou se ozval Edwardův tichý hlas. Otočila jsem se a viděla ho zlehka vyběhnout po schodech na verandu, vlasy rozcuchané větrem, jak běžel. Okamžitě si mě přitáhl do náruče, jako to udělal na parkovišti, a zase mě políbil.
Ten polibek mě vyděsil. Bylo v něm příliš napětí, příliš silně mě drtil svými rty - jako kdyby se bál, že už nám víc času nezbývá.

16. kapitola Epocha

8. srpna 2011 v 22:54
"Nemám co na sebe!" stěžovala jsem si pro sebe.
Veškeré oblečení, které jsem vlastnila, leželo natažené na posteli; šuplíky a skříně byly prázdné. Zírala jsem do prázdných poliček a přála si, aby se tam objevilo něco vhodného.
Moje khaki sukně ležela přes opěradlo houpacího křesla a čekala, až objevím něco, co by k ní přesně sedělo.

15. kapitola Sázka

8. srpna 2011 v 22:49
Dlouhou chvíli jsem na něj zírala, neschopná slova. Nedokázala jsem vymyslet nic, co bych mu na to odpověděla.
Když viděl můj omráčený výraz, opustila ho všechna vážnost.
"Dobře," řekl s úsměvem. "To je všechno."
"Jaku -" Připadalo mi, jako by mi v krku uvízlo něco velikého.

14. kapitola Prohlášení

8. srpna 2011 v 22:47
"To nemůžeš myslet vážně," namítla jsem ve středu odpoledne. "Ty ses úplně zbláznila!"
"Říkej si o mně, co chceš," odpověděla Alice. "Večírek přesto bude."
Zírala jsem na ni očima tak nevěřícně vytřeštěnýma, až jsem se bála, aby mi nevypadly a nepřistály na podnosu s obědem.

13. kapitola Novorozený

8. srpna 2011 v 22:46
"To samé, co tobě s rukou," odpověděl Jasper tichým hlasem. "Tisíckrát po sobě." Smutně se zasmál a přejel si rukou po paži. "Náš jed je jediná věc, která nechává jizvu."
"Proč?" vydechla jsem zděšeně. Připadala jsem si jako neotesanec, ale nedokázala jsem odtrhnout pohled od jeho poškozené kůže.

12. kapitola Čas

8. srpna 2011 v 22:45
"Viděla jsem…," začala. Alice zlověstným tónem.
Edward ji chtěl šťouchnout loktem do žeber, čemuž hladce uhnula.
"Fajn," zabručela. "Edward mě k tomu donutil. Ale já jsem opravdu viděla, že když tě překvapím, budeš protivnější."
Kráčeli jsme po škole k autu a já jsem naprosto nechápala, o čem to mluví.

11.kapitola Legendy

8. srpna 2011 v 22:27
"Budeš jíst ten párek?" zeptal se Paul Jacoba, oči upřené na poslední zbytek z té spousty jídla, které vlkodlaci spořádali.
Jacob se opřel o moje kolena a pohrával si s párkem, který měl nabodnutý na narovnaném drátěném ramínku; plameny na kraji ohně olizovaly jeho puchýřovitou slupku. Vydal ze sebe povzdech a pohladil se po břiše. Pořád bylo ploché, ačkoliv už jsem dávno přestala počítat, kolik párků snědl. Došla jsem k desátému a pak jsem to vzdala. A to se nezmiňuju o obrovském sáčku brambůrků a dvoulitrové lahvi limonády.

10. kapitola Pach

8. srpna 2011 v 22:26
Jejich chování mi připadalo dětinské. Proč by pro všechno na světě musel Edward odcházet, aby Jacob mohl přijít? Nebyli jsme na tyhle věci už trochu velcí?
"Nejde o to, že bych k němu cítil nějaké osobní nepřátelství, Bello, jenom je to pro nás pro oba snadnější," vysvětloval mi Edward ve dveřích. "Nebudu daleko. Nic se ti nestane."
"S tím si starosti nedělám."

9.kapitola Cíl

8. srpna 2011 v 22:25
Alice mě ráno odvezla domů, přesně podle scénáře pyžamového večírku. Nebude dlouho trvat a objeví se Edward, který se oficiálně vrátí z "kempovacího" výletu. Všechno to předstírání mě začínalo unavovat. Po tomhle aspektu lidského života se mi stýskat rozhodně nebude.
 
 

Reklama